Co si dávám k snídani?

Většina holek, hlavně holky z fitka, tímto Vás slečny zdravím, se mně ptají, co si dopřávám k jídlu?
Jak to dělám, že vypadám tak dobře, přitom nepůsobím unaveně a jsem plná energie. Napadlo
mně tedy jako druhý příspěvek na tento blog napsat o tom, co si ráda dávám na snídani. Třeba tím
mnohé z Vás inspiruji.
Nikdy jsem nebyla nějak extra na sladké, ale od té doby, co jsem ve Francii, si sladkou snídani dopřávám
celkem často. Čekáte nějaké croissanty s čokoládou? Nebo Bagetu s máslem,jahodovou marmeládou
a spláchnuto kakaem? Tak to Vás musím zklamat..
Když mám chuť na sladké a vážně se mi nechce zdlouhavě vařit a nebo jako většina, nemám čas, snídani řeším vločkami-vločky se dají jíst snad na milion způsobů. Uděláte z nich palačinky, lívanečky, koláč, nebo i klidně štrůdl! Vážně to jde. Jsou ovšem dny,kdy si ráda poležím v posteli a v takovémto případě je to nudná? To určitě ne! Klasika. Ovesné vločky v mléce/v jogurtě/se sušeným ovocem/čerstvým ovocem/arašídovým máslem. Variant je vážně nespočetně. Určitě se o uvedených receptech zmíním a budu se snažit se s Vámi o nějaký receptík pochlubit.
Někdy ale upřednostňuji slanou verzi. Jsem přece holka z Moravy a u nás doma se často snídávalo na slaný způsob. Pořádný krajíc chleba,či tukový rohlík,do toho anglická slanina,nejlépe ještě plátek sýra, jo to byly časy. Kdyby člověk věděl, jaké problémy ho čekají později, určitě by jedl jinak,ale nikdy není pozdě na nápravu :-)
A co že si dávám za slané dobrůtky? Tak co byste řekli cibulovým croissaintům a nebo pórkové terině se zeleninou? Že byste si dali terinu spíše na oběd? Proč ne, ale přece si taky vaříte sladký oběd, nemusí být slaný :-) Bohužel na mém blogu nejspíše neuvidíte žádné kupované celozrnné pečivo-já si pečivo peču, když potřebuju. Ráda vím, co jím, proto většina mých věcí pochází z domácí výroby. A o tom zase příště.

A co rádi snídáváte Vy?